Podřipská škola

Celý pracovní týden (6. - 12. 12. 2015) strávili dva vyučující Podřipské školy na stáži ve Švédsku. Díky dobrým kontaktům z předešlého mezinárodního projektu Motivalue (Comenius) se podařilo vyjednat stáž na jedné z nejlepších základních škol ve Švédsku. Helsingborgská Holstagårdsskolan se pravidelně umisťuje na předních místech ve srovnávacích zkouškách švédských škol.

"Měli jsme tak jedinečnou možnost inspirovat se a vidět přístup k práci ve škole, o kterou je zájem nejenom mezi rodiči, ale také u švédských kolegů", vysvětluje R. Červený ml.. Standardní školou není "Holsta" ani ve švédském kontextu. "Není ale na závadu učit se od těch nejlepších", dodává J. Sálusová, druhá ze dvojice stážistů. Jak to tedy funguje v Helsingborgu?

---

Hlavním posláním stáže bylo sledovat práci v předmětech matematika, cizí jazyky nebo informační technologie, včetně zapojování digitálních technologií do výuky.

Mohli bychom poznatky zjednodušit na fakt, že ve Švédsku peníze problém prostě nejsou, takže každý žák má od školy vlastní notebook (Chromebook) nebo iPad, učitelé pracují s technikou od Apple, v každé učebně je interaktivní tabule a celá škola je pokryta dostatečně kapacitní wi-fi sítí. To ale v žádném případě není to nejpodstatnější. Nejpodstatnější není asi ani způsob zapojení technologií do výuky. Největším rozdílem je styl práce učitele, způsob myšlení a přístupu k problému. V žádném případě ale nechci, aby toto vyznělo jako kritika českých učitelů nebo českého školství jako celku. To v žádném případě. Jde spíš o zhodnocení stavu včetně doplnění o osobní názor na věc. Rovnat se se Švédskem v objemu peněz, které tečou do vzdělávání, nelze. Podmínky materiální jsou tím pádem samozřejmě někde jinde. Pojďme si to ale sesumarizovat.
Diametrální rozdíl je podle mě v individualizovaném přístupu ke každému žákovi, snaha o vtažení žáka do svého procesu vzdělávání, snaha o to, aby žák byl tím, kdo si rozhoduje o své vlastní cestě k vytyčeným cílům. Dítě je aktivní součástí vzdělávacího procesu, nestojí pasivně někde mimo a nečeká na to, co po něm škola bude chtít.
Každé dítě má svého mentora - průvodce, poradce. Mentor nemá na starosti celou třídu (jako u nás třídní učitel), ale pouze 5 žáků. Společně s rodiči a mentorem si žák nastavuje své cíle, jejichž dosahování je následně dvakrát ročně vyhodnocováno. Ve Švédsku se začíná známkovat až od šesté třídy. Od té doby může žák dostávat A až F, přičemž F je nevyhovující známkou. Snahou školy, učitelů, speciálních pedagogů, asistentů pedagogů, psychologů a samotného žáka je tedy dosáhnout alespoň úrovně E u těch nejslabších žáků. Přičemž odlišné cíle jsou samozřejmostí, někdo má v daném předmětu za cíl B, někdo D apod.. Švédská vláda jasně definuje znalosti a dovednosti, které náleží ke konkrétní známce. Dosahování jednotlivých úrovní je pak oficiálně testováno v celoplošných národních zkouškách, které se konají ve 3., 6. a 9. třídě. Testovanými předměty jsou švédština a matematika ve 3. třídě, v 6. a 9. se přidává navíc angličtina a nepovinné předměty typu občanská nauka nebo věda (sloučené předměty přírodopis, fyzika, chemie apod.).
Každé dítě má svůj strop, někdo je schopen dostat A, někdo se dokáže vyšplhat jen k E. Každý jsme totiž jiný, každý máme jiné dispozice. Když jako slabší žák dosáhnu na E, tak jsem uspěl. A o to jde, jde o získání a prožití úspěchu. Dítě není ve svém snažení samo, celý ansámbl pracovníků školy mu pomáhá v dosažení svého cíle. Pokud se to nedaří, tak nastupuje speciální pedagog, asistent, psycholog apod.. Během hodiny je běžné, že jsou ve třídě minimálně 2 vyučující, ale běžně 3, tzn. "běžný" učitel, speciální pedagog a pak asistent pro konkrétního žáka. Speciální pedagogové si, pokud je to nutné, vezmou skupinu žáků, kteří potřebují pomoci, stranou nebo do vedlejší místnosti a tam se tématu věnují znovu, individuálně. Navíc každý vyučující musí mít povinně 1,5 hodiny týdně vyčleněného času na doučování a v pondělí se také začíná prostorem pro řešení problémů.
Dítě je aktivní součástí vzdělávacího procesu a ví, jak se učí nejlépe. Pracuje se s učebními styly. Každý má jasnou vzdělávací cestu, ví co a kdy se bude dělat, ví, že se dnes bude učit to a to a příště proto něco dalšího.
Relativně hodně času je věnováno hodnocení, sebehodnocení a plánování. Příklad: devátá třída zrovna věnovala hodinu hodnocení a sebehodnocení měsíc a půl dlouhého projektu, který spojoval 3 předměty dohromady. Žáci identifikovali kam se dostali, co se naučili a proč. Poté své sebehodnocení prodiskutovali s vyučujícím. Před začátkem projektu byly dány náležitosti a podmínky, které odpovídají různým úrovním hodnocení - známkování. Byly diskutovány cíle projektu a hodnocení probíhalo také v průběhu projektu.
Děti na prvním stupni mají k dispozici iPady. Druhý stupeň pracuje s Chromebooky, každý žák má k dispozici svůj vlastní, který si může brát domů, pokud potřebuje. Samozřejmostí je vybavení učitelů a ještě větší samozřejmostí je aktivní využívání technologií ve výuce. "Holsta" pracuje s Google Aplikacemi pro vzdělávání (GAFE) a velmi používanou všemi vyučujícími je Google Classroom, kde poskytují materiály a zadání k hodinám či aktivitám. S Chromebooky a GAFE panuje ve škole velká spokojenost, protože toto řešení je uživatelsky přívětivé a hlavně spolehlivě funguje. Důležitou podmínkou je také silná wi-fi síť, která byla vybudována městem Helsingborg.
Samostatný předmět IKT ve Švédsku nenalezneme. Učivo je integrováno do běžných hodin. Pokud učitel švédštiny zadá referát, tak v podmínkách je také požadavek na formátování písma, použití elektronických zdrojů, vložení obrázku a podobně. Více znalostí z oblasti digitálních technologií získávají žáci ve volitelných předmětech, které škola vypisuje.
I ve Švédsku mají něco na způsob kariérního řádu. Ten ale spíše podobný současnému českému systému ICT koordinátorů, výchovných poradců, preventistů, případně zástupců ředitelů. Dle rozhodnutí ředitele může mít škola několik tzv. prvních učitelů (First teacher), který má snížený úvazek (třeba 12 hodin) a k tomu má na starosti např. IKT, včetně metodiky (pořádá workshopy pro kolegy, IT support), komunikaci s veřejností, hudbu apod.. Švédský učitel má standardní úvazek 19 - 20 hodin (60 minut), přičemž ve škole stráví cca 35 hodin týdně a jeho pracovní týden je v celkovém úhrnu 45 hodin. Proč? Protože má hodně prázdnin a jiného volna.
Co je klíčem k bezkonkurenční znalosti anglického jazyka ve Švédsku? Dle slov švédských kolegů asi toto: s angličtinou musí začít relativně brzy, učitelé i na velmi malé děti mluví jen anglicky a největší důraz je kladen na to, aby děti mluvily a mluvily. Stačí krátké a jednoduché věty, písničky, básničky, rýmovačky. Učebnice je používána málo, klidně jen jednou za měsíc. K tomu se přidá to, že Švédsko je hodně otevřené vůči Spojeným státům a dalším anglicky mluvícím zemím, navíc se filmy i seriály zásadně nedabují. Potom není podivem to, když na vás opravdu každý mluví angličtinou na vysoké úrovni, prostě všichni - prodavači, uklízečky, kuchařky, všichni učitelé, úředníci...člověk z toho má někdy až depresi.
Jak nám přiznali naši hostitelé, tak i ve Švédsku mají se svým vzdělávacím procesem potíže. Diskuze se vede nad kontinuálně se zhoršujícími se výsledky mladých Švédů v mezinárodním testování PISA. Ještě před pár lety se Švédsko umísťovalo na předních místech, ale dnes se umísťuje i daleko za Českou republikou. I ve Švédsku se podobně jako u nás potýkají s nízkým zájmem o učitelskou profesi, která není dostatečně placená a společensky oceňovaná.
I přes ekonomické, společenské rozdíly a výše zmíněné problémy, si myslíme, že stáž byla užitečná a inspirující. Získali jsme řadu nápadů a příkladů dobré praxe, které hodláme aplikovat ve výuce.

Jiřina Sálusová, Richard Červený ml.